Během let první světové války se Francie rozhodla experimentovat s ručně malovanými maskovacími vzory. Ty pak využívaly jisté její jednotky bojující v Evropě. O produkci se tehdy postarala armádní sekce „Army's Section de Camouflage“, pod vedením „Eugene Corbina“, bylo tehdy proto otestováno na efektivitu několik maskovacích vzorů včetně nerovných kaněk, proužků a puntíků. Stejně jako u jiných zemí, tyto věci nosili hlavně snipeři a lidé od výzvědných jednotek operujících těsně na frontové linii. S ohledem na svoji ruční výrobu sice byly jakžtakž efektivní, ale o masové produkci se samozřejmě nedalo ještě mluvit. A nikdy k tomu ani nedošlo v jakékoliv míře.
Během druhé světové války lidé od letectva, speciálních komand a podobné elementy svobodné Francie nosili ručně malovaný flekatý maskovací vzor, „Denison paratrooper smocks“ / denisonová parašutistická pláštěnka, jenž byl v té době neuvěřitelně populární na druhé straně: jak u Britů, tak i u spojenců obecně (Spojenecké letectvo). S růstem nacionalistických hnutí hned po druhé světové válce, se stále naprosto trestuhodně pod-vybavená Francouzská armáda ocitla v jiném typu konfliktu. Šlo o První válku v Indočíně (1946-1954). Zde byly naštěstí zásobováni svými bývalými druho-válečnými spojenci, došlo tehdy tedy k tomu, že řada elitních francouzských jednotek zde v Indočíně nosila přebytkovou americkou verzi M1942 uniformy do džungle. Anebo i Britskou m42 větrovku s kamufláží. Ty vše bylo pochopitelně nezbytné lokálně upravovat do žádoucí podoby místních vojenských řádů a předpisů lokálními francouzskými krejčími, k čemuž také hojně docházelo. Přesně roku 1951 nicméně Francie začala s implementací vlastního typu unikátního typu maskovacího vzoru / kamufláže („Tenue de leópard“ anebo „Leopardí uniforma“), jenž byla ovlivněna do velké míry druhoválečným a Britským stylem zvaným „tahy štětcem“. Tento maskovací vzor se posléze stane zcela bez přehánění symbolem Francouzských leteckých a místních Komando-jednotek (a vskutku, i Francouzské armády jako celku po zbytek století a to navzdory tomu, že se ve Francii tento maskovací vzor přestal používat již během Alžírské války, tedy od cca 1954-1962).
Skrze časovou periodu rozléhající se mezi lety 1960. až časná 1990. léta byly Francouzské ozbrojené síly (stejně jako většina ozbrojené Evropy okolo nich) oblečeny do jednoduchých zeleně olivových maskovacích stejnokrojů. Jak se nám ovšem blížil věk digitální a soukromých firem v tomto sektoru, okolo časných let 1980. se objevovala (zatím ještě pořád skromnější) řada experimentálních maskovacích vzorů (jako třeba ten od Texunion z roku 1981 a z roku 1983). Ale ne dříve, než až při událostech vedoucích k operacím „Pouštní štít“ a „Pouštní bouře“ (cca v letech 1990/1991), nežli francouzská vláda konečně pojala a přijala i za své myšlenku, že by mohl být dobrý nápad zase svůj personál ošatit do nějakého toho maskovacího vzoru. Proto došlo nakonec k tomu, že zhruba od let 1990. dále si francouzské obrojené síly uchovaly tuto výbavu již jednou provždy a je to dnes i jejich standardní operační výbava.
Jaký je maskovací vzor Lizard (FR)?
První post-válečné maskovací vzory se ve Francii začaly objevovat asi tak okolo roku 1951. Jeden z těch nejčastěji nasazovaných maskovacích vzorů této doby (a též i jeden specificky asociovaný s Alžírskou válku v letech 1954-1962) je typ s proužky anebo s tahy štětcem, jenž bývá často označován (historiky i sběrateli) jako typ „Lizard“ (ještěrka). Tento termín se přitom odkazuje na přezdívku, jaká byla dána Francouzským parašutistům během Alžírské války. Francouzi samotní se na něj odkazovali jako na „Tenue de leópard“ anebo „Leopardí uniforma“ (anebo také „Tenue de saut camouflée“ - „Kamuflovaná bojová uniforma“) a na tuto sérii jako na „Camouflee de leópard“ anebo též „Leopardí kamufláž“. Francouzská „Leopardí uniforma“ se objevovala v nasazení od roku 1951 a byla k vidění ještě asi tak v polovině let 1970. Z tohoto důvodu je zde velká řada všelijakých designů, barevných kombinací a látek, na nějž může relativně rychle sběratel či historik narazit. Pokus o seřazení a klasifikaci všech těchto typů maskovacích vzorů proběhl také ale: a to ve francouzském vojenské magazínu „Uniformes Hors Serie“ v číslech čtrnáct a sedmnáct. Část z toho znovu vytiskl pro veřejné použití sběratel Gilles Gorgues, což je věc, kterou si může kdokoliv stáhnout z jeho stránek a najdete ji pod jménem: „Vonstuck Camouflage The classification system“. V rámci přehlednosti zde byl přidán i klasifikační a numerický kód pro jeden každý typ. Panuje v této věci ale stále docela nepořádek, takže vás určitě nesmí šokovat, že se objevují stále další a další maskovací vzory z této série, které zařazené ještě nejsou. Aktualizace a restrukturalizace tedy bude nezbytně nutná.
V rámci Francouzského kategorizačního systému tento vzor byl označen jako „A1“ a jeho variace nosili první lidé od letectva („Troupes Aéroportée“) se jménem „TAP Mle 47“ a k tomu často i některé starší modely zároveň dohromady.
O kousek pozdější variace na „Leopardí kamufláž“ zahrnovala navíc ještě načervenale-hnědou barvu a olivově zelenou nebo červeně-hnědou a mechově zelenou na světle zeleném základu. Objevila se v praxi jako pláštěnka „Mle 1947/53 TAP“. Jde o typ označený podle francouzského kategorizačního systému za verzi „A2“.
Další varianta na „Leopardí kamufláž“ byla klasifikována moderním francouzským systémem jako „B1“. Všechny barvy zde připomínají časnější verzi maskování „A1“, jenž se používala na improvizované přístřešky všech typů, ale její vnitřní rozložení a tvary se znatelně změnily.
Typ klasifikovaný jako „C1“ byl označen jako „Uniforma pro všechny muže ve zbrani“ („Treillis toutes armes (TTA)“).
Co se týče maskovacího vzoru označeného „maskování D“, tak to bylo typicky tištěno na přístřeší všech typů z alžírské periody a války. Daný typ disponuje rezavou, a horizontálně přes ni jakoby světle zelenou, to vše na pískovém pozadí. Přitom je vše natištěno jen z jedné strany. Historické důkazy a zkoumání na toto téma prokázaly, že některé z elitních francouzských jednotek měli jisté své osobní a jednotlivé věci (jako třeba běžné barety) vyhotoveny z této látky, nicméně není zde i vyslovený důkaz o tom, že by si snad jakékoliv masovější francouzské síly z této doby z nich dělaly něco ve skutečně velkém měřítku a právě v této barevné kombinaci. Dokumentace také ilustruje kryty na helmy, jenž byly z této látky vyráběny pro určité jednotky (jako třeba „3eme REI“), i to se ale ukazuje být vždy velmi lokalizované ve svém nasazení a nejde o nic moc rozšířeného. Na typ „D“ se dá ovšem narazit ještě i u vojenského oblečení, ale klidně i v trochu jiných barvách.
Verze viditelná níže zahrnuje široké bledé odstíny lišejníkově-zelené a fialově-hnědé tahy přes to, to vše na tradičním khaki podkladu. Jde o variaci na typ „D“ u „Leopardí kamufláže“ a to konkrétně jde o typ určený do tropických míst. Variace se opět objevily v rámci pozdějších „Treillis toutes armes (TTA)“ anebo také „Všeobecného vojenského oblečení“.
Další varianta na typ „Lizard“. Pravděpodobně se datuje až do Alžírské války. Jde o věc vyrobenou soukromých krejčím a jede o typ, jenž je dost podobný „Treillis toutes armes“ verzi z roku 1958. V moderní francouzské klasifikaci se pak objevuje pod jménem typ „E1“.
Spolu s představením finální verze Francouzské TAP / Letecké uniformy a All-Arms (TTA) kamufláže, přišla poměrně standardní verze leopardího vzoru. K vidění hned dole jsou dva příklady finální verze „Leopardí kamufláže“ získané z uniformy typu „Mle 1947/56 TAP“ a „Tenue de combat camouflée Mle 1947 toutes armes / Mle 1958“. Tyto maskovací vzory (a jejich zkopírované deriváty) jsou klasifikovány moderním francouzským systémem jako „F1“.
