Co se týče ocele řady 440B, tak ta je prakticky ve všech věcech shodná s typem 440A, ovšem liší se v jedné zásadní drobnosti – poměr chrómu a uhlíku v austenitu je zde 14,5 proti 0,52 procentům (bráno za teploty 1100°C). Kdybychom se zase pro změnu pobavili o maximální tvrdosti, tak ta může dosáhnout až k (psychologicky atraktivní) hranici 60 HRC.
Odolnost proti korozi je na tom u 440B prakticky stejně jako u oceli 12C27M, nabízí však menší míru houževnatosti, větší odolnost proti opotřebení a také i nižší stabilitu ostří. Nerezová ocel 440B je sice zajímavá z inženýrského a chemického hlediska, ale realita je dnes taková, že jejím sestrám, tedy ocelím 440C a 440A se na trhu daří lépe a pokud v této řadě nějaké produkty najdete, budou mít na čepeli značku právě „440C/440A“. Jedním z mála zástupců klanu „440B“ je třeba produkt „Randall #5“.
V souvislosti s ocelí 440B musíme bezesporu zmínit i ocel typologie Böhler N685E, která je dosti podobná 440B, jen má o kapánek větší objem uhlíku a legujících prvků. Jelikož ale dosahuje maximálně tvrdosti 56 HRC až 57 HRC, považuje se za horší proti třeba takové oceli S30V.
Suma sumárum, ocel 440B disponuje větším karbidickým podílem ve své struktuře. Tím pádem i o něco větší tvrdostí proti 440A, stabilitou ostří a stejně tak i vyšší odolností proto opotřebení. Je však křehčí a její odolnost na korozi také není špičková. Dá se zcela rozhodně označit i za trochu lepší verzi ocele 12C27M s menší odolností i výdrží ostří.