Zimní spací pytle jsou sice objemnější než ty třísezónní, ale na druhou stranu je možné je využívat i v nižších teplotách. Hodí se tedy pro extrémnější situace a pro přežití, i když je rtuť nebo jiný chemický prvek obsažený v teploměru poměrně hluboko pod nulou.
Součástí zimních spacáků mohou být víceméně stejné izolační materiály, které najdeme i u těch ostatních. Jen je jasné, že izolace musí být v tomto případě poněkud tlustší a objemnější. Výhodou je snížená komfortní teplota, ale poněkud nevýhodně může působit vyšší hmotnost a objem i ve sbaleném stavu.
To je důvod, proč bez kompromisů nelze najít jediný a univerzální celoroční spací pytel. Třísezónní spacáky sice existují, ale zima se v nich příliš přežít nedá. Tedy občas i dá, ale musíte si trochu pomoci vložkou do spacáku (zevnitř) nebo žďárákem (zvenku). Díky tomu se vám aspoň částečně podaří vylepšit izolační vlastnosti daného spacáku.
Kromě zimních spacáků se syntetickou izolací seženete na trhu i modely s husím nebo kachním peřím. Takové peří má výhodu, že je vysoce kvalitní a dobře izoluje, ale problém nastává, když si takový péřový spacák ušpiníte nebo zvlhne. U peří totiž nastávají komplikace, jestliže ho chcete vyprat nebo usušit. Zejména sušení vám zabere dost času tím, že ho musíte průběžně natřásat, aby neztratil svoji souvislou vrstvu izolace neboli loft. Když je totiž peří vlhké, shlukuje se a tím ztrácí svoje izolační vlastnosti.
Při spaní venku je důležité co možná nejvíce bránit vzniku tepelných mostů. To zajišťují kromě samotné izolace i další prvky, jako jsou légy po celé délce zipů, zateplené švy nebo chybějící prošívání. To by totiž mohlo být slabým místem, které by snižovalo účinnost izolace.